Růže - část první
Jedna z mých slabostí - růže. A taky radostí, velkých radostí. Nikdy mi zahrada nepřijde krásnější než když, konečně, rozkvetou růže. Směsice barev, tvarů, struktur a vůní vytváří na zahradě vpravdě úchvatnou atmosféru. Velkolepé představení v podobě růžových keřů. Každoročně ho sleduju zas a znova a nepřestává mě fascinovat. Třeba potěší i vás.
Jako jedna z prvních vykvétá Mary Rose (Austin), anglická růže s šálkovitým tvarem květů starých růží a množstvím okvětních plátků. Právem patří mezi hvězdy naší zahrady. Pohled na rozkvetlé keře je opravdu nádherný. Zážitkem je ale i vůně. Dokonalá, intenzivní, naprosto okouzlující vůně starých růží. Moje oblíbená.
/v. 150 x š. 150/
Winchester Cathedral (Austin) je další anglická růže, docela podobná předchozí, jen nemá tak intenzivní vůni a samozřejmě ... je bílá. Vůně je jemná, delikátní a krásná. Nenápadná elegance v bílé...
/120 x 120/
Winchester Cathedral ve společnosti levandule.
Teasing Georgia (Austin) je další z mých oblíbených anglických růží.
Vůně je o něco slabší než třeba u Mary Rose, ale i tak je naprosto kouzelná, něžná a nevtíravá ... taková 'sametová'.
/200 x 200/
Další z mých pokladů ... James Galway (Austin). Obrovský, po medu vonící růžový keř, zaklesnutý mezi smrky. Vskutku impozantní záležitost!
/250 x 250/
A ještě jedna žlutá, také anglická růže - Graham Thomas (Austin). Máme ji zasazenou u chodníčku k domu a vítá návštěvníky nádhernou, sytou čajovou vůní. O kráse žlutě obsypaného keře ani nemluvě...
/180 x 140/
Ještě k uvedeným rozměrům jednotlivých růží - poctivě jsem všechny přeměřila, ale stejně je potřeba to brát jen jako hodnoty orientační. Vždycky záleží na konkrétních podmínkách. Běžně udávané rozměry jsou, až na výjimky, menší. No co, tak mi trošku přerostly ... nezlobím se.
... pokračování příště
Žádné komentáře:
Okomentovat