Reni Blog

Ascocenda - pěstování

 Po nějaké době jsem se opět dočkala květů bílé Ascocendy (Ascda.). Kvete sice docela pravidelně, někdy má i dva květní stvoly, ale stejně mě vždycky ohromí. Jako bych tu parádu viděla poprvé. Koupila jsem ji bez označení, přesné jméno je teda záhadou. Možná by se mohlo jednat o Ascda. 'Princess Mikasa' white.

 Ascocendy jsou kříženci Ascocentra a Vandy. Vyhovuje jim teplo, takže se bezvadně hodí pro pěstování v domácích podmínkách. Někteří pěstitelé poukazují na určitou náročnost a nebudou se mnou souhlasit, ale z mého pohledu se Ascocendy až tak komplikované nezdají. Asi záleží na úhlu pohledu a jistě hraje roli i to, o jakého křížence se jedná. Ano, jsou trošku náročnější než třeba Phalaenopsisy, to zastírat nebudu, ale spíš jde o trochu víc času, který péče o ně zabere než o složitost samotného pěstování. Prostě se jen staráme jinak. A jejich květy za trochu toho času opravdu stojí. Navíc vydrží na rostlině několik týdnů a zrovna u tého Ascdy. se mi stává, že jeden stvol odkvétá a už se chystá další. No nevyplatí se ta trocha úsilí?
Já to dělám takto...
 Pěstuju je ve skleněných vázách, bez substrátu. Tak dvakrát týdně namočím kořeny do vody a rostlinu nechám několik hodin napít. Máčím jen kořeny, listy musí zůstat neponořené. V teplém počasí navíc kořeny denně rosím a to i několikrát. Před dalším rosením nebo máčením musí být kořeny úplně suché. Taky by nemělo trvat příliš dlouho, než rostlina oschne. V přílišném vlhku by kořeny velmi snadno uhnívaly. 
 Taky pozor na vodu v úžlabí listů. Když rychle vyschne, není moc studená (což by ostatně zálivková být neměla, že), není chladno a zrovna tam není rašící květní stvol, nic se pravděpodobně nestane. Ale ... hlavně v kombinaci s nižší teplotou může napachát opravdu nenapravitelné škody. Nedobrovolně a z blbosti vyzkoušeno, takže nedoporučuju. 
 Ve vegetačním období přihnojuju. Hnojiva zkouším různá, ale už mnohokrát jsem se vrátila k Wuxalu super. Ten používám ve slabé koncentraci na list (0,5 - 1 ml / 1 l vody), obvykle jednou týdně.  Někdy přidávám do vody, ve které máčím, Biplantol. 
Mimo vegetační období nehnojím. Píšu mimo vegetační období, ale tyto rostliny vlastně nemusí mít výrazné období klidu. Kvetou často během celého roku, takže tím 'vegetačním obdobím' myslím fázi, kdy rostlina viditelně roste, nakvétá nebo kvete nebo tvoří nové kořeny.  To je v podstatě kdykoliv a každá rostlina to má prostě jinak. Takže, co roste hnojím, co odpočívá a nejeví známky růstu, nechám bez hnojiva. 
 Jen pro ilustraci - moje Ascdy. měly letos přes zimu klid a s růstem začaly zhruba v březnu. To platí pro letošek. Jindy zase krásně kvetly o Vánocích.  
 Ascda. ocení mnoho světla. Mám je celoročně na jižním okně, stíněné venkovní žaluzií, takže nemají přímé slunce, zato světla maximum. 
 Pěstuju při běžné pokojové teplotě. 

Ještě něco je důležité, vlastně, z mého pohledu, nejdůležitější. A sice, naučit se svoje rostliny pozorovat a tím je poznat a porozumět jim. Nejspíš je to vlastně na celém pěstování to nejtěžší. Pak už je ale velmi snadné upravit péči podle individuálních potřeb každé rostliny a cesta ke květům je otevřená. Možná to zní divně, ale pro mě je to ta nejzábavnější část pěstování vůbec. Vlastně se řídím jen tím, co vidím a předchozí zkušeností s tou kterou rostlinou. Co jedné vyhovuje, druhé se líbit nemusí. Výše napsaná obecná pravidla ale, aspoň mně, fungují u Ascocend moc dobře. 
Myslím, že hodně lidí tyto rostliny obdivuje, ale domů by si je nepořídili jen proto, že vlastně pořádně neví, co si s nimi počít. A kdo dočetl až sem, to už ... aspoň trošku ... tuší.