Růže - část druhá

 A je tu slíbené pokračování růží. 

 Celá hromada růžových a oranžových odstínů, to je Aloha (W. Kordes' Söhne). Nádherná pnoucí růže s jemnou ovocnou vůní. Opakovaně nakvétající barevná nádhera. U nás se valí přes kamennou zeď na ulici, aby i kolemjdoucí potěšila. Míry má klasické, pnoucí ... teda 250 x 250 cm.

 Elfe (Rosen Tantau) je další pnoucí růže, tentokrát v odstínech bílé s nádechem zelenožlutých tónů. Moje oblíbená barva. Velké, plné květy voní krásně po ovoci. Nakvétá opakovaně. Vysoká je až 300 cm.

 Céleste, pnoucí růže s velkými květy a květinovou vůní. Krásný, sladce růžový odstín je dominantou fialového záhonu levandule. Dokonalý barevný soulad. Nakvétá opakovaně, výška až 250 cm.  

 Petit Prince, překrásný fialkový odstín a květinová vůně. Květy jsou velké s pěkným uspořádáním okvětních plátků. Obklopená levandulí je teprv úžasná. Nakvétá průběžně. Výška asi 140 cm.

 Marie Antoinette (Rosen Tantau) je floribunda v barvě slonové kosti. Má jemnou, květinovo ovocnou vůni. Na pozadí modrolisté šalvěje a s levandulí v popředí vypadá fantasticky. Nakvétá opakovaně. Výška - asi 100 cm.

 Gartenträume (Rosen Tantau), nejvoňavější z voňavých. Opravdu velmi silná, ale nádherná květinová vůně, skutečná extra třída. Silnější růžovou vůni neznám, aspoň zatím. V kombinaci s nádherným květem je to potom opravdová paráda. Máme ji v blízkosti vchodu do domu tak, aby nikdo z příchozích o tu vůni nepřišel, to by byla škoda. Výška asi 150 cm.

 Toto je Chippendale (Rosen Tantau) s překrásnou stavbou květu, úžasnou barvou a silnou, sladkou, ovocnou vůní. Dokonalost v oranžovo růžové s výškou kolem 120 cm. Nakvétá opakovaně.

 Ne nadarmo se růžím říká královny květin ... u nás na zahradě to platí bezezbytku, u nás prostě vládnou...

Psychopsis Mariposa alba

 Na květ Psychopsisu jsem se hodně těšila. Na vlastní oči jsem ho totiž viděla poprvé. Teď ho chodím okukovat.

 Stačí trocha fantazie a uvidíte neuvěřitelné věci ... možná tančící vílu nabo anděla ... a prý, že nejsou...

Bezlepkový koláč s rebarborou a jahodama

 Poprvé jsem sklidila rebarboru, posbírala jahody, co unikly před nájezdem dětí a šup s tím na koláč...

Těsto:
200 g polohrubé rýžové mouky
100 g kukuřično - rýžové instantní kaše
200 g cukr moučka
1 prášek do pečiva
1 vejce
100 ml oleje
300 ml mléka

Drobenka:
100 g másla
100 g polohrubé rýžové mouky
5O g cukr moučka 
vanilkový cukr

 Smícháme suché ingredience na těsto, pak přidáme mléko, olej a vajíčko. Promícháme, chvilku nechávám odstát, aby se instantní kaše napila. Pak vlejeme do máslem vymazané a moukou vysypané formy.
Těsto poklademe ovocem a posypeme drobenkou. Peču na 180°C dozlatova.

Skvělý mix rebarbory a jahod... 

Růže - část první

 Jedna z mých slabostí - růže. A taky radostí, velkých radostí. Nikdy mi zahrada nepřijde krásnější než když, konečně, rozkvetou růže. Směsice barev, tvarů, struktur a vůní vytváří na zahradě vpravdě úchvatnou atmosféru. Velkolepé představení v podobě růžových keřů. Každoročně ho sleduju zas a znova a nepřestává mě fascinovat. Třeba potěší i vás.

 Jako jedna z prvních vykvétá Mary Rose (Austin), anglická růže s šálkovitým tvarem květů starých růží a množstvím okvětních plátků. Právem patří mezi hvězdy naší zahrady. Pohled na rozkvetlé keře je opravdu nádherný. Zážitkem je ale i vůně. Dokonalá, intenzivní, naprosto okouzlující vůně starých růží. Moje oblíbená.
/v. 150 x š. 150/

Mary Rose s šalvějí u nohou ... dokonalá dvojka...


 Winchester Cathedral (Austin) je další anglická růže, docela podobná předchozí, jen nemá tak intenzivní vůni a samozřejmě ... je bílá. Vůně je jemná, delikátní a krásná. Nenápadná elegance v bílé...
/120 x 120/ 

Winchester Cathedral ve společnosti levandule. 

 Teasing Georgia (Austin) je další z mých oblíbených anglických růží. 

Vůně je o něco slabší než třeba u Mary Rose, ale i tak je naprosto kouzelná, něžná a nevtíravá ... taková 'sametová'. 

/200 x 200/

 Další z mých pokladů ... James Galway (Austin). Obrovský, po medu vonící růžový keř, zaklesnutý mezi smrky. Vskutku impozantní záležitost!

/250 x 250/

 A ještě jedna žlutá, také anglická růže - Graham Thomas (Austin). Máme ji zasazenou u chodníčku k domu a vítá návštěvníky nádhernou, sytou čajovou vůní. O kráse žlutě obsypaného keře ani nemluvě...

/180 x 140/

 Všechny zmíněné růže nakvétají opakovaně a kvetou až do prvních mrazíků. Chce to trochu práce, o tom žádná, ale odměna za celé to snažení je potom, a to doslova, květnatá.
 Ještě k uvedeným rozměrům jednotlivých růží - poctivě jsem všechny přeměřila, ale stejně je potřeba to brát jen jako hodnoty orientační. Vždycky záleží na konkrétních podmínkách. Běžně udávané rozměry jsou, až na výjimky, menší. No co, tak mi trošku přerostly ... nezlobím se.

... pokračování příště

   

Ascocenda - pěstování

 Po nějaké době jsem se opět dočkala květů bílé Ascocendy (Ascda.). Kvete sice docela pravidelně, někdy má i dva květní stvoly, ale stejně mě vždycky ohromí. Jako bych tu parádu viděla poprvé. Koupila jsem ji bez označení, přesné jméno je teda záhadou. Možná by se mohlo jednat o Ascda. 'Princess Mikasa' white.

 Ascocendy jsou kříženci Ascocentra a Vandy. Vyhovuje jim teplo, takže se bezvadně hodí pro pěstování v domácích podmínkách. Někteří pěstitelé poukazují na určitou náročnost a nebudou se mnou souhlasit, ale z mého pohledu se Ascocendy až tak komplikované nezdají. Asi záleží na úhlu pohledu a jistě hraje roli i to, o jakého křížence se jedná. Ano, jsou trošku náročnější než třeba Phalaenopsisy, to zastírat nebudu, ale spíš jde o trochu víc času, který péče o ně zabere než o složitost samotného pěstování. Prostě se jen staráme jinak. A jejich květy za trochu toho času opravdu stojí. Navíc vydrží na rostlině několik týdnů a zrovna u tého Ascdy. se mi stává, že jeden stvol odkvétá a už se chystá další. No nevyplatí se ta trocha úsilí?
Já to dělám takto...
 Pěstuju je ve skleněných vázách, bez substrátu. Tak dvakrát týdně namočím kořeny do vody a rostlinu nechám několik hodin napít. Máčím jen kořeny, listy musí zůstat neponořené. V teplém počasí navíc kořeny denně rosím a to i několikrát. Před dalším rosením nebo máčením musí být kořeny úplně suché. Taky by nemělo trvat příliš dlouho, než rostlina oschne. V přílišném vlhku by kořeny velmi snadno uhnívaly. 
 Taky pozor na vodu v úžlabí listů. Když rychle vyschne, není moc studená (což by ostatně zálivková být neměla, že), není chladno a zrovna tam není rašící květní stvol, nic se pravděpodobně nestane. Ale ... hlavně v kombinaci s nižší teplotou může napachát opravdu nenapravitelné škody. Nedobrovolně a z blbosti vyzkoušeno, takže nedoporučuju. 
 Ve vegetačním období přihnojuju. Hnojiva zkouším různá, ale už mnohokrát jsem se vrátila k Wuxalu super. Ten používám ve slabé koncentraci na list (0,5 - 1 ml / 1 l vody), obvykle jednou týdně.  Někdy přidávám do vody, ve které máčím, Biplantol. 
Mimo vegetační období nehnojím. Píšu mimo vegetační období, ale tyto rostliny vlastně nemusí mít výrazné období klidu. Kvetou často během celého roku, takže tím 'vegetačním obdobím' myslím fázi, kdy rostlina viditelně roste, nakvétá nebo kvete nebo tvoří nové kořeny.  To je v podstatě kdykoliv a každá rostlina to má prostě jinak. Takže, co roste hnojím, co odpočívá a nejeví známky růstu, nechám bez hnojiva. 
 Jen pro ilustraci - moje Ascdy. měly letos přes zimu klid a s růstem začaly zhruba v březnu. To platí pro letošek. Jindy zase krásně kvetly o Vánocích.  
 Ascda. ocení mnoho světla. Mám je celoročně na jižním okně, stíněné venkovní žaluzií, takže nemají přímé slunce, zato světla maximum. 
 Pěstuju při běžné pokojové teplotě. 

Ještě něco je důležité, vlastně, z mého pohledu, nejdůležitější. A sice, naučit se svoje rostliny pozorovat a tím je poznat a porozumět jim. Nejspíš je to vlastně na celém pěstování to nejtěžší. Pak už je ale velmi snadné upravit péči podle individuálních potřeb každé rostliny a cesta ke květům je otevřená. Možná to zní divně, ale pro mě je to ta nejzábavnější část pěstování vůbec. Vlastně se řídím jen tím, co vidím a předchozí zkušeností s tou kterou rostlinou. Co jedné vyhovuje, druhé se líbit nemusí. Výše napsaná obecná pravidla ale, aspoň mně, fungují u Ascocend moc dobře. 
Myslím, že hodně lidí tyto rostliny obdivuje, ale domů by si je nepořídili jen proto, že vlastně pořádně neví, co si s nimi počít. A kdo dočetl až sem, to už ... aspoň trošku ... tuší. 

Tvarohová buchta

 Když je času málo, peču tohle, mimo jiné. Vlastně tuto buchtu peču, i když mám času krapet víc ... je totiž vynikající. Samozřejmě za předpokladu, že máte rádi tvaroh. A taky jsem, to přiznávám, někdy dost líná na složitější kuchyňské operace. V tomto případě ale nic takového nehrozí. Pravděpodobně to nejde ani zkazit ... nebo jo? 

Suchá směs:

2 a půl hrnku polohrubé mouky

1 hrnek cukru krupice

1 prášek do pečiva

Tvarohová náplň:

3 balení měkkého tvarohu (3 x 250g)

3 vejce

2 lžíce cukru moučka

1 vanilkový cukr

rozinky

máslo

Nachystáme si suchou směs - vše pořádně promícháme a polovinu směsi nasypene na plech nebo do formy, vyrovnáme. Na to dáme tvarohovou náplň, tu zasypeme zbylou suchou směsí. Zase povrch urovnáme. Nakonec to celé poklademe plátky másla. Já peču 45 minut na 180°C.

Dobrou chuť!

Zahrada - květen

 Utíká to rychle. Všechno roste jak splašené a jeden ( myšleno já ) musí hnout trochu zadkem, aby to všechno stačil opečovávat, pozorovat, fotit a kdoví, co ještě.
Takže, tentokrát trochu květnové zahradní parády. Musím říct, že zahrada mi dělá opravdu velkou radost. I k psaní tohoto článku jsem se uvelebila tak, abych měla z křesla, kde píšu, výhled do zahrady. Mezi řádky se kochám pohledem na překrásný růžový keř, vlastně dva. Jsou celé v květu a společnost jim dělá šalvěj. Moc se mi líbí ta kombinace modrých květů šalvěje a růžové růže. Tak, pracovní prostředí by bylo teda pěkné. Ted' ještě nějaký výkon. Samozřejmě jsem tu krásu nafotila, určitě se budu růžím věnovat v některém z dalších příspěvků. 

Ale ted' teda ještě ten květen. Mám tam některé velké favority. K mým nejmilejším patří rhododendrony a azalky. Každoročně přibyde nějaký ten exemplář. Odolávám těžko. Letos jsem neodolala třikrát.

Moje letošní úlovky - miniaturní rhododendron, zářivě růžová azalka a překrásný, tmavě fialový Rhododendron Marcel Menard. Ta barva!

A azalka je opravdu tak 'jedovatě' růžová, fotka neklame.

Azalea japonica 'Schneeperle'

Jména většiny azalek bohužel neznám, ale na kráse jim to beztak neubírá. No ne?

Rhododendron yakushimanum Caroline Allbrook

Rhododendron 'Scintillation'

Geranium ( kakost )

Geranium ( kakost )

Aquilegia ( orlíček )

Viburnum opulus 'Roseum'

Kalina ( Viburnum opulus 'Roseum') - bílá, bílá, bílá, bílá ... komu by se nelíbila ... mně se teda líbí moc! Sněhové koule na keři...