Reni Blog

Forsythia - stříhání

 Rozhodla jsem se pro radikální řez. Bezmála třímetrové forsythie se už valily na keříky trojpuku, které jsou před nimi a taky jsem chtěla konečně vidět šeříky. Ty byly zarostlé úplně. Šeříky mám ráda. Potěšení pro oko i pro nos. Jejich vůně je jedna z mých nejoblíbenějších. Chodím nasávat. 

Před stříháním

Forsythii je výhodné stříhat v tomto období, kdy teprve porostou nebo začínají růst nové výhony. Samozřejmě to jde i později, ne že ne. Pak ale musíme počítat s tím, že míň pokvete. Odstraní se tak totiž výhony, které by z jara kvetly. A protože chci bohatě kvetoucí zlatici, pustila jsem se do toho teď. Keř do podzimu znovu obroste a pěkně nasadí na květ. 
Vzala jsem tedy nůžky a dala jsem se do díla. K těm nůžkám ... čapla jsem obyčejné, malé zahradnické nůžky. Nic moc, ale velké plotové jsem našla jen velice stařičké a unavené, tudíž práce neschopné. Máme i nové plotovky, ale ty jsou velice dobře uklizené. Už je nepotřebuju, tak počítám, že se brzy najdou. Neva. Takže výběr nástroje jasný, možnosti vyčerpány. 

Čerstvě ostříhané

Vliv použité techniky a špatná přístupnost některých částí keře, navíc v kombinaci s mou 'statnou postavou', má samozřejmě trošku vliv na výsledek, ale budu se s tím muset, aspoň pro letošek, spokojit. Ono těch pár nerovností stejně zanedlouho zaroste. Do té doby se budu dívat jinam, trochu mě rozčilují.
Nakonec jsem to vzala docela dost. Když už, tak už. Hlavně, abych nemusela stříhat hned na jaře znova!

Forsythia 14 dní po ostříhání

Jak jsem tak byla ve stříhací náladě, rovnou jsem udělala z keřů šeříku stromky. Byly velmi husté už od země, tak jsem je trochu upravila. Odstranila jsem jen větve, které nebyly nakvetlé. Pryč šlo vše, co zakrývalo kmínky a co se mi nelíbilo. Podařilo se mi tak dostat trochu světla i k borovici, která byla pod šeříky ztracená.