Floria jaro 2015 a Podzámecká zahrada Kroměříž
Po delší době jsem byla na výstavě. Kupodivu, můj nápad to nebyl. Nechtělo se mi ani trochu. Nicméně, rodina žádala výlet a můj muž to vymyslel. Chtěl mi udělat radost, vím. Tak jsem si řekla, že mu taky udělám radost a bez remcání jsem jela (pak mi říkal, že trochu jsem přece jen remcala ... já jsem nic neslyšela). Takže, směr Kroměříž, Floria 2015. Konec konců, aspoň uvidím to nové výstaviště.
Už jsem pár výstav navštívila a vidina toho, jak se prodírám davem a neustále kontroluju, jestli máme všechny účastníky zájezdu, mě nelákala. Ani trochu. O následném hledaní stánků se zeleným, v záplavě stánků s oblečením a podobných věcí, ani nemluvě. Ač jsem opravdu vášnivá milovnice všeho, co roste, za výše popsaných okolností je vášeň ta tam. Následuje znechucení a rychlé opuštění prostoru.
Letos v Kroměříži mě ale vášeň neopustila ani na okamžik! Stánek s hadříkama ... a teď pozor ... jeden. Slovy jeden! No nestačila jsem zírat. Ani žádné zástupy lidí, jen tak 'normálně', tudíž plně akceptovatelné. A docela slušný výběr rostlin, jídla i věcí souvisejících s domem a zahradou. To by šlo.
Navíc nový areál výstaviště je moc pěkný. S nádhernými výsadbami. Nechybí ani potůček a jezírko s rybkama.
Pro děti je tam moc hezké, veliké hřiště. Tam bylo docela plno.
No a když jsem nebyla znechucená, mohli jsme v klidu nakupovat.
Pořídili jsme pět různých denivek (já vím, je to móc, nemohla jsem ale odolat, ty barvy!), bylinky - marockou mátu, pomerančovou mátu, koriandr, citronovou trávu, majoránku a estragon. Taky slézovou růži, sundevillu, hadí lilii - na tu jsem obzvlášť zvědavá. Většina už je v záhonu. Určitě budou nové rostlinky v některém z dalších příspěvků. Pokud ovšem nezaúřadují slimáci. Jistá pravděpodobnost tu je. Letos už jsem se, díky nim, rozloučila s kosatci. Byly nové. A byl to dárek. Sežrali mi ho. Už jsem se pomstila.
Když už jsme byli v Kroměříži, navštívili jsme i Podzámeckou zahradu. V tak krásném jarním počasí to byla pěkná procházka. Celkově jsme si užili moc krásný a pohodový den. Někdy se prostě vyplatí neremcat, neprotestovat a jet. Možná bych to mohla dělat častěji. Rodinka by to nejspíš ocenila.
Nechápu, jak mohly dřevité pivoňky tak dlouho unikat mé pozornosti. Nakonec neunikly, už jsem pořídila dvě. Taková krása!
Žádné komentáře:
Okomentovat