Smoothie - krásně červené

Asi na 4 porce potřebujeme:

2 pomeranče

2 mrkve

1 jablko

červená řepa, podle chuti - já jsem dala asi velikost jablka

Vše důkladně rozmixujeme a vodou doředíme dle potřeby. Výsledek bude  
úžasně červený ... a dobrý...

Forsythia - stříhání

 Rozhodla jsem se pro radikální řez. Bezmála třímetrové forsythie se už valily na keříky trojpuku, které jsou před nimi a taky jsem chtěla konečně vidět šeříky. Ty byly zarostlé úplně. Šeříky mám ráda. Potěšení pro oko i pro nos. Jejich vůně je jedna z mých nejoblíbenějších. Chodím nasávat. 

Před stříháním

Forsythii je výhodné stříhat v tomto období, kdy teprve porostou nebo začínají růst nové výhony. Samozřejmě to jde i později, ne že ne. Pak ale musíme počítat s tím, že míň pokvete. Odstraní se tak totiž výhony, které by z jara kvetly. A protože chci bohatě kvetoucí zlatici, pustila jsem se do toho teď. Keř do podzimu znovu obroste a pěkně nasadí na květ. 
Vzala jsem tedy nůžky a dala jsem se do díla. K těm nůžkám ... čapla jsem obyčejné, malé zahradnické nůžky. Nic moc, ale velké plotové jsem našla jen velice stařičké a unavené, tudíž práce neschopné. Máme i nové plotovky, ale ty jsou velice dobře uklizené. Už je nepotřebuju, tak počítám, že se brzy najdou. Neva. Takže výběr nástroje jasný, možnosti vyčerpány. 

Čerstvě ostříhané

Vliv použité techniky a špatná přístupnost některých částí keře, navíc v kombinaci s mou 'statnou postavou', má samozřejmě trošku vliv na výsledek, ale budu se s tím muset, aspoň pro letošek, spokojit. Ono těch pár nerovností stejně zanedlouho zaroste. Do té doby se budu dívat jinam, trochu mě rozčilují.
Nakonec jsem to vzala docela dost. Když už, tak už. Hlavně, abych nemusela stříhat hned na jaře znova!

Forsythia 14 dní po ostříhání

Jak jsem tak byla ve stříhací náladě, rovnou jsem udělala z keřů šeříku stromky. Byly velmi husté už od země, tak jsem je trochu upravila. Odstranila jsem jen větve, které nebyly nakvetlé. Pryč šlo vše, co zakrývalo kmínky a co se mi nelíbilo. Podařilo se mi tak dostat trochu světla i k borovici, která byla pod šeříky ztracená.

Floria jaro 2015 a Podzámecká zahrada Kroměříž

 Po delší době jsem byla na výstavě. Kupodivu, můj nápad to nebyl. Nechtělo se mi ani trochu. Nicméně, rodina žádala výlet a můj muž to vymyslel. Chtěl mi udělat radost, vím. Tak jsem si řekla, že mu taky udělám radost a bez remcání jsem jela (pak mi říkal, že trochu jsem přece jen remcala ... já jsem nic neslyšela). Takže, směr Kroměříž, Floria 2015. Konec konců, aspoň uvidím to nové výstaviště.
 Už jsem pár výstav navštívila a vidina toho, jak se prodírám davem a neustále kontroluju, jestli máme všechny účastníky zájezdu, mě nelákala. Ani trochu. O následném hledaní stánků se zeleným, v záplavě stánků s oblečením a podobných věcí, ani nemluvě. Ač jsem opravdu vášnivá milovnice všeho, co roste, za výše popsaných okolností je vášeň ta tam. Následuje znechucení a rychlé opuštění prostoru. 
 Letos v Kroměříži mě ale vášeň neopustila ani na okamžik! Stánek s hadříkama ... a teď pozor ... jeden. Slovy jeden! No nestačila jsem zírat. Ani žádné zástupy lidí, jen tak 'normálně', tudíž plně akceptovatelné. A docela slušný výběr rostlin, jídla i věcí souvisejících s domem a zahradou. To by šlo. 
Navíc nový areál výstaviště je moc pěkný. S nádhernými výsadbami. Nechybí ani potůček a jezírko s rybkama. 
Pro děti je tam moc hezké, veliké hřiště. Tam bylo docela plno.

 No a když jsem nebyla znechucená, mohli jsme v klidu nakupovat. 
Pořídili jsme pět různých denivek (já vím, je to móc, nemohla jsem ale odolat, ty barvy!), bylinky - marockou mátu, pomerančovou mátu, koriandr, citronovou trávu, majoránku a estragon. Taky slézovou růži, sundevillu, hadí lilii - na tu jsem  obzvlášť zvědavá. Většina už je v záhonu. Určitě budou nové rostlinky v některém z dalších příspěvků. Pokud ovšem nezaúřadují slimáci. Jistá pravděpodobnost tu je. Letos už jsem se, díky nim, rozloučila s kosatci. Byly nové. A byl to dárek. Sežrali mi ho. Už jsem se pomstila.

 Když už jsme byli v Kroměříži, navštívili jsme i Podzámeckou zahradu. V tak krásném jarním počasí to byla pěkná procházka. Celkově jsme si užili moc krásný a pohodový den. Někdy se prostě vyplatí neremcat, neprotestovat a jet. Možná bych to mohla dělat častěji. Rodinka by to nejspíš ocenila.

 Nechápu, jak mohly dřevité pivoňky tak dlouho unikat mé pozornosti. Nakonec neunikly, už jsem pořídila dvě. Taková krása!

Užitkový záhon

 Trošku jsem si protáhla tělo. Chystala jsem záhon pro zeleninku. Letos mám dost skluz. Pořád bylo něco důležitějšího. A záhon, pravda, neuteče.

 Muž mi navozil kompost (samozřejmě domácí) a zeminu. Na mně je ten zbytek. 

 Celé jsem to teda důkladně vzala motykou, odplevelila, pak uhrabala do rovinky. Taky jsem okopala chudáky jahody a doplnila k nim zeminu s kompostem. Záhon totiž nemáme dlouho, takže si navezená zem pěkně sedla. 

záhon před

Počítám, že při tomto stylu práce, budu mít do bikin svaly jak Pepek námořník, jenom bez špenátu. Aspoň nemusím posilovat, stejně mě to nebaví. Jasně, vím, že okopat kousek záhonu není žádný vrcholový výkon, jenomže, když jste lehká váha - do 50, tak je to trochu výzva ... výzvy mám ráda. Některé. Třeba motyka, s tou by to ještě šlo. Lepší je rýč, já a proschlá zem. To je teprv zábava! Jako vosa na bombónu. Odradit se nenechám, vosa nevosa. Pár kilo navíc by se, v tomto případě, šiklo.

Fragaria x Ananassa Fragoo F1 Deep Rose

Mimochodem ... jahody ... původně to jsou jahody převislé a plodí celou sezonu. Dostala jsem od rodičů pár rostlinek, ty jsem  namnožila, to jde samo. Na naši spotřebu jahod je ale těch pár keříčků krátkých. Jak dat volovi třešňu. Takže buď vymyslím, jak jahodiště zozšířit nebo se prostě budem zásobovat z obchodu. No co.

hotovo, záhon připraven

Tak a teď už zbývá, jen zabydlet rostlinstvem.  Nějaké sazenice rajčat a paprik mám od taťky, zbytek dokoupím. Ještě pořádné a pevné tyčky to chce. Kovové spirály se neosvědčily, loni pod tíhou úrody padly. Takže letos budou kolky. A třeba budou i rajčata.

Zahrada - dubnová

 Ještě přidávám několik fotek dubnové zahrady. Tak rychle se tam všechno mění, že to ani nestačím sledovat, natož fotit. Každý den objevuju nové věci. Je to fofr, takhle z jara. A já si to užívám. Je to, svým způsobem, docela napínavé. Znalci pochopí...

Hned za domem máme les. Mám ho ráda. Duby mám ráda. A ten výhled na ně přímo z postele! S pohledem na stromy vstávám i usínám. Je to paráda ... mám štěstí...

Magnolia stellata, jen škoda, že ji něžné květy zdobí tak krátce ...

... bílé tulipány (Tulipa) byly jedny z prvních rostlin, které jsem v zahradě vysadila ... jejich čistota se mi líbí čím dál víc ...

  Cedrus deodara 'Aurea' (v popředí) a můj stín

Picea abies 'Acrocona', Morus alba 'Pendula' a okrasná jabloň (koupila jsem ji na podzim, už bez listí a ještě se špatným názvem, no nekup to, po jménu pátrám)

Prunus subhirtella 'Pendula'

... a tulipán v levanduli

... modřence (Muscari) pod keři vajgelií (Weigela)

... kapradí v lesním stínu

Phlox subulata

... a ještě jeden

Dicentra (srdcovka)

Rhododendron 'Blumeria' vykvétá z celé skupinky pěnišníků nejdřív, zbytek barevnou parádu teprve chystá...