Orchideje - Laeliocattleya

 Rostlinku jsem koupila před lety velmi mladou. Na květy jsem si tak musela pár roků počkat. Teď už kvete pravidelně. Každý podzim.
Letos byla od jara do podzimu venku a očividně jí pobyt na vzduchu prospěl. 

 Křehká růžovofialková voňavá nádhera. Vůně je silná, sladká květinová a během dne se její intenzita mění. 

 Jen škoda, že potěšení z voňavých květů je jen na pár týdnů v roce. A možná je to vlastně dobře ... o to jsou pro mě její květy vzácnější.

Čert - Devil makeup

 Blíží se Mikuláš a mně se při té příležitosti vybavila vzpomínka z dětství. Tenkrát to bylo hróózně strašidelné, teď na to vzpomínám moc ráda a s úsměvem. Vyděsil mě totiž čert. Ani nebylo potřeba, abych ho viděla. Bohatě stačilo, že jsem ho slyšela - rachot řetězů a čertí blekotání zapůsobilo poměrně slušně. A na pár let.
 Podobné zážitky má nejspíš většina z nás a tak rozhodně nechci děti v tomto smyslu ošidit (samozřejmě nemyslím, vyděsit je k smrti). A tak jako já v dobrém vzpomínám na můj zážitek s hlasitým čertem, doufám, že jednou i mé děti budou s láskou vzpomínat na Mikuláše a jak se pro ně jednou v roce maminka proměnila v čerta. (Mikuláše dělává babička a bez anděla se musíme obejít - chybí zdroje a taky se ho - logicky - nikdo nebojí, zkrátka žádná autorita). 
 Takže, jestli letos dorazí Mikuláš a anděl nevím, ale čert připravený bude. Už oprášil vypelichaný kožich, našel zatoulaný ocas i rohy. Teď je potřeba to zkompletovat a dát se hezky po čertovsku do pucu.

 Udělat ze mě čerta složité nebylo. Rohy jsem udělala (už předloni) z naškrobeného novinového papíru, barvama přetřela na černohnědo a navlékla je na gumičku. Vlasy jsem sčesala a zasponkovala, aby nikde nezavazely a dala jsem se do makeupu. Stačí tmavé, nejlépe černé oční stíny a několik různých štětců na makeup - větší na velké stíny a jemnější na detaily. Vše viz. makeup čarodějnice nebo halloween. Postup a pomůcky jsou naprosto shodné. 

 Tak to je můj letošní pekelný look. Mimochodem - muž se mě lekl - prý, že bude ze mě koktat a kocour se odmítal přiblížit, dokud jsem nepromluvila. Chápete to?
 No není Mikuláš krásná tradice? A máme tolik dalších! Važme si jich, hýčkejme si je a předávejme je dál, moc se přimlouvám...

Ascocenda

 Rozkvetla další Ascocenda. Zase tečkovaná, tentokrát v nádherných odstínech fialové.  
Jak se rostlinka jmenuje přesně, nevím, ale ono je mi to stejně docela fuk. Je totiž naprosto parádní!

... a postupné nakvétání...

Ascda. Suksamran Gold (žlutá)

Dvě puntíkaté spolu na parapetu... No nejsou krásné?

Dušičkový dort (bezlepkový) / Halloween cake (gluten free)

 Tak makeup na dušičkový večírek bych už měla. Ještě to chce něco na zub. Dort se, myslím, šikne. 

Korpus:
4 vajíčka
4 vanilkové pudinky
1 prášek do pečiva
1 vanilkový cukr 
2 dcl cukru krupice
2 dcl oleje
 Vše dáme do mísy a našleháme. Hotové těsto nalejeme do vymazané, vysypané dortové formy a pečeme 40 - 45 minut na 180°C.

Krém:
500g mascarpone
vanilkový extrakt
1 smetana ke šlehání
cukr moučka dle chuti
potravinářská barva - žlutá, červená (používám barvy gelové, dobře se s nimi pracuje)
 Mascarpone osladíme, přidáme vanilkový extrakt a obarvíme na požadovaný odstín. Ten jsem nechala trošičku tmavší, lehce zesvětlí po vmíchání dotuha ušlehané šlehačky. 

 Vychladlý korpus rozřežeme na dvě části, spodní díl potřeme marmeládou (není nutné) a pak krémem, přiklopíme vrchním dílem. Zbytek krému natřeme na dort. Dáme na chvíli do lednice.
Rozehřátou čokoládou (dobarvila jsem černou gelovou potravinářskou barvou) namalujeme pavučinu a do ní pěkně usadíme hmyz (celou hmyzí sadu jsem koupila v hračkářství). 
A máme hotovo. Dušičkový nebo chcete-li halloweenský večírek může začít!

Ascocenda Suksamran Gold

 Mám velkou radost! Poprvé mi vykvetla Ascda. Suksamran Gold. Asi jsem byla konečně hodná. Radost mám o to větší, že s kvetením dělala náramné drahoty - listy rostly velké a silné, jen květy ne a ne ukázat. Dala si načas, tajnůstkářka. Ale teď to stojí za to!

 Rostlina je celkem velká a tomu taky odpovídá velikost květů. V nejširším místě mají přes 12 cm. Miluju puntíky! 

... a nezbytná kočičí asistence ... je přece potřeba tu ženskou (teda mě), kontrolovat... 

...

 Rostlinu jsem objednávala u Lukscheitera v e-shopu, je to už několik let. Myslím, že 3 určitě a stála asi kolem 400,- (nekvetoucí). Snad mě paměť příliš neklame.
 A koho by zajímalo, jak Ascocendy a Vandy pěstuju, návod najde v mých předchozích příspěvcích. 

Halloween makeup

 Loni jsem se inspirovala Halloweenem a uspořádala v tomto duchu malý večírek. Ne ale halloweenský - DUŠIČKOVÝ! Ať je pěkně po našem.
 Pozvala jsem hosty, udělala výzdobu, nachystala pohoštění a taky bylo potřeba, aby jsme se odpovídajícím způsobem vymódili. Moc to nechtělo - našla jsem tmavé oblečení a na obličeje jsem rodince namalovala jiné obličeje. Potom, to už pod rouškou tmy, jsme šli vítat hosty. Ti ani náhodou nevěděli, že jsou zváni ke strašidlům, to mělo být překvapení. A povedlo se. Štěstí, že mají pro strach uděláno! Ale pravda - přede mnou lehce couvli. V tom sporém světle mi to totiž náramně seklo. 
 A protože měla akce úspěch, tak si to letos zopakujeme. Holky už si vymýšlí, jak se vyparádí a co budeme malovat. Já už jsem si letošní strašidlo vybrala. Vlastně nakonec dvě. 

 Na první makeup jsem potřebovala jen dva tmavé, matné oční stíny (paletka Sleek - Au naturel 601, odstíny bark a noir). Začala jsem postupně s nanášením světlejšího ze stínů a podle potřeby jsem partie, které jsem chtěla, aby byly více ve stínu, ztmavovala stínem černým. Štětce jsem střídala podle potřeby. Na detaily se mi osvědčily zkosené štětce (původně na obočí). Nic víc potřeba není. Jen stínujeme a rozmazáváme barvy štětci. Pokud by bylo potřeba ještě světlejší, vystupující partie zvýraznit a jakoby 'vytáhnout', použijeme velmi světlý stín, eventuelně trošku rozjasňovače vhodného odstínu. 

 Druhý makeup je o chlup náročnější. Nejdřív jsem bílou barvou na obličej (viz. obr.) natřela ty části, které mají vystupovat a mají být nejsvětlejší. Pak jsem postupně udělala tmavé stíny (černým očním stínem), detaily a drobné linky jsem malovala zkoseným štětcem, stejně jako u prvního bubáka. Postupnými přechody (rozmažeme štětcem) mezi bílou a černou docílíme pěkných stínů a hloubky. Tam, kde jsem chtěla intenzivní černou, jsem použila černou barvu na obličej (viz. obr.). Stačil by ale i černý stín nebo třeba tekuté oční linky (hlavně na drobné linky jsou výborné). Světlé partie, které mají vystupovat, stejně jako v předchozím případě, můžem zvýraznit rozjasňovačem. Jen pozor na odstín.

Obecně: 

 Barvy vždy nanáším postupně, od nejsvětlejší k nejtmavší - nejdřív si stíny jen lehce naznačím a postupně přidávám na intenzitě a ztmavuju! Je taky dobré si nejprve obličej rozvrhnout a jemnou linkou nebo tečkovaně vyznačit budoucí, aspoň základní, linie. 

 Celkově vzato ... na bubáka stačí pár pomůcek, trocha trpělivosti a špetka fantazie. Když to máme, můžeme jít strašit!

 Musím se přiznat. Malovat bubáka mě baví mnohem víc, než si dělat běžný denní makeup. Jen je kapánek zdlouhavější - myslím bubák...

 Mimochodem - původně jsem připravovala video, jenomže ... to by mi v půlce natáčení nesměla dojít baterka. No nadarmo nejsem blondýna. Tak jen aby jste věděli...

Hlíva ústřičná / Oyster mushroom


 Můj muž pořídil hlívovou sadbu. Ve slevě (čert ví, proč to zlevnili, že). Bylo mi to podezřelé, ale dobře. Už jsem pěstovala kde co, jen ne houby. Přečetla jsem teda návod na pěstování a hlívu podle něho zaopatřila. Našla jsem jí místečko v garáži a pravidelně ji chodila pozorovat. Nic. Vůbec nic se nedělo, dlouho ... a pak jsem na ni zapomněla. Až můj muž, když něco kutil v garáži, našel hlívovou zahrádku i s úrodou. 
Nejlepší ale je, že to bylo vlastně úplně bez práce. Jen jsem sadbu dala na vybrané místo a čekala. Nic víc. 

 V návodu na pěstování se, mimo jiné, píše: nejdřív dáme do teploty 15 - 25°C a až se v otvorech objeví zárodky plodnic, snížíme teplotu na 10 - 18°C a asi 8 hodin denně by měla mít mírné světlo. 
To všechno se u nás v garáži stalo tak nějak samo. K poklesu teplot došlo vlivem počasí a nejspíš i v tu správnou dobu. A lehké přítmí, které tam panuje, bylo nejspíš akorát. 

 A abych neprošvihla případnou další sklizeň, dala jsem teď zahrádku tak, abych ji při každém příjezdu do garáže měla přímo před nosem. Vyhlížím úrodu číslo dvě a občas kontroluju, jestli je substrát vlhký - to se má, píšou to na pytlíku. 
Takže ... závěr zní - hlívová zahrádka je bezva. Když se najde vhodné místo, jde to snadno a skoro samo. Jen nezapomenout sklidit.

Dort s květy a motýly / Cake with flowers and butterflies

 Další výzva, taková pěkná. Tentokrát zadání znělo: motýlkový dort. Tak jo. Tu (už dva roky) fungl novou silikonovou formu na krajkové motýly už bylo potřeba stejně oprášit.
 Žádnou jasnou představu o výsledné podobě narozeninového dortu pro moji malou slečnu jsem ale neměla. Spíš hodně nejasnou. Jasní byli jen ti motýli, tak jsem se pustila nejdřív do nich. Nó ... slavně jsem nezačala. Já ne a ne ty zatracené motýly udělat! (Cukrovou krajku jsem dělala poprvé.) Po urputném, několikahodinovém snažení (vůbec jsem nebyla vzteklá) jsem usoudila, že chyba je (jak jinak) ve hmotě, kterou jsem na krajku koupila. Tak jsem teda honem letěla pořídit hmotu jinou - tentokrát snad lepší! Byla lepší. Motýli se podařili. A ze samé radosti, že je konečně mám, jsem k nim dodělala ještě několik kytek, aby nebyli sami. Ty už jsem jednou dělala, tak to šlo o poznání líp než ten zpropadený hmyz. 
 Korpus byl žádán čokoládový, tak teda čokoládový. Krém jsem udělala máslový s pudinkem a vanilkou. Potahovací hmota je Formix a kytičky jsou ze Smartflexu. 

... můj potahovaný dort číslo pět je hotový! 

 Teď budu čekat, jaký dort si vymyslí druhá oslavenkyně na jaře. Podle předběžných informací to vypadá na nějaké zvíře. Možná to bude ale ještě horší nápad - rozuměj - píšu horší, protože moje profese má k dortům opravdu hódně daleko. Nezbývá tak, než pohledat informace, jak se co dělá a potom se pokusit o realizaci. Ještě ale, že ty díťata mám, mohla bych se nudit ... a možná bych ani nikdy nezjistila, že pro dort nutně nemusím do cukrárny. 

Úroda

  Nádherné, extra slunečné a horké léto se nelíbilo jen mně, ale i zelenina vypadala náramně spokojeně. Hlavně rajčata se tetelila blahem v teplé sluneční lázni a já jsem nadšeně sledovala, jak se zelená mění v červenou a žlutou. Takový chutný pohled!
 Loni už jsem v polovině prázdnin musela rajčatový záhon zlikvidovat, usadila se tam totiž plíseň. A fest. Tak jsem se letos připravila. Zakoupila jsem Pythium oligandrum (viz. níže) - takzvanou chytrou houbu, kterou jsem aplikovala hned, jak jsem zmerčila, že se plíseň začíná zabydlovat. Pythium misi splnilo, plíseň se přestala šířit, takže úroda je letos opravdu skvostná.  

 Ani o dýňovou polévku letos nepřijdeme... (dýně Hokaido)

 A domácí salátek a cuketky ... jak jinak ... všechno bio...

(Světlý salát na fotce je koupený jako 'lednický' - ani náhodou se nepokouší udělat hlávku.)

 Pravda, zeleninový záhon nemá zrovna hektar, ale i tak stačí, až na výjimky, k zásobovaní naší kuchyně po celou sezonu. Aspoň co se rajčat, dýní a cuket týká. Se salátem je to horší, ten mají rádi i slimáci.

 Tady je výše zmíněné Pythium oligandrum v přípravku na ochranu rostlin. Použila jsem ho poprvé a zdá se, že s úspěchem. Rozhodně jeho účinky budu dál testovat a určitě pak poreferuju. Mimochodem, jedná se o přípravek biologický a to se mi líbí velice. 'Chemii' já totiž nerada.

Vši - jak na ně přírodně

 Vši. Když jsem to zjistila, bylo k večeru. Záležitost nemilá, otravná a zahambující, jenže s nástupem školní docházky bohužel očekávaná a občas se opakující. Jsem typ 'hygienik', takže výskyt zvířátek na hlavách mých dětí nehodlám tolerovat ani vteřinu navíc, než je nezbytně nutné. 

 Drapla jsem teda děti a že jdu odvšivovat. Jenomže to bych musela mít nějaký odvšivovací přípravek. To jsem zjistila záhy. Z lahvičky jsem vylila poslední kapku a bylo jisté, že na dvě hlavy to stačit nebude. V té chvíli jsem ale ještě netušila, že se nebude jednat o hlavy dvě. Po jistém diskomfortu v mé kštici, jsem se dobrala k závěru, že nejspíš bude osídlená taky. Byla. Hustota osídlení nebyla velká, ale invaze započala. Takže ne dvě hlavy, ale tři. Shrnuto: dvakrát dlouhé husté vlasy plus jedno mikádo, vši a nic na ně. Mrzuté.
  Chtělo to náhradní řešení, hned. Prošla jsem tedy domácí zdroje, něco z nich vybrala a jala se aplikovat. A světe div se, ono to zabralo. Nutno podotknout, že zavšivení nebylo extra velké!
Taky je tato metoda krapet zdlouhavější než s přípravkem z lékárny, tudíž každému se s tím určitě nebude chtít babrat, že. 
Výsledek je ale stejný, lékárna nelékárna - vši jsou pryč! A ještě ušetříme.
K likvidaci potřebujeme: 
             olej (olivový, kokosový, eventuelně i jakýkoliv stolní)   
             tea tree olej (levandulová silice)
             žehlička na vlasy
                   
Postup:
1. Olejový zábal  
 Začala jsem olejovým zábalem na vlasy (olej  + asi 5 kapek tea tree) - nechala jsem působit asi 2 hodiny. Zabalené v igelitu. 
2. Šampon + tea tree 
 Olej smyjeme šamponem a do posledního šamponování přidáme opět 3 - 5 kapek tea tree, necháme ještě tak 15 minut působit. Pak pečlivě umyjeme.
3. Vyčesání 
 Ručníkem prosušené vlasy potom velmi důkladně vyčesáváme a vytřepáváme nad vanou. Začnou hezky padat - ne vlasy - vešky. Lepší je použít co nejhustší hřeben. 
4. Přežehlení 
 (Naprosto) suché vlasy jsem nakonec přežehlila žehličkou. Zlikvidují se tak hnidy.

 Toto jsem provedla první den.
Další dny jsem vlasy myla šamponem s několika kapkami tea tree, zase nechala působit a po prosušení ručníkem vždy důkladně vyhřebelcovala nad vanou. 
 Po pár dnech byly vlasy naprosto čisté, bez zvířátek. Pro jistotu jsem pak ještě tak 14 dnů, 2 - 3x týdně přemyla vlasy šamponem s pár kapkami tea tree. Na sobě jsem vyzkoušela místo tea tree levandulovou silici, z tea tree se mi dělalo v této fázi už špatně. Levandule se taky osvědčila. 
 Ještě teď, dlouho po celé akci, přidám občas do šamponu trochu levandule nebo tea tree. Říkám si - co kdyby náhodou...

 Musím taky napsat, že od doby, kdy jsme prošly touto procedurou, se vešky neobjevily. A je to už několik měsíců. Tea tree i levanduli mám ale pořád v pohotovosti. Určitě se bude s nástupem dětí do školy hodit.

Poznámka: Tea tree je toxický pro kočky, proto pozor, jestli máte                 
          doma, jako my, mňoukajícího mazlíčka. 

Psychopsis papilio

 Rozkvetl další Psychopsis - tentokrát Psychopsis papilio.

 Měla jsem obrovskou radost, když jsem objevila rašící květní stvol. Tím spíš, že rostlinku mám teprve od března. Netrpělivě jsem potom vyhlížela první mourovatý květ.

 Psychopsis Mariposa alba a Psychopsis papilio na svém stanovišti v zimní zahradě. 'Motýlí' květy na dlouhém stvolu jsou skutečně obdivuhodné. A já je chodím obdivovat opravdu často...