Odjakživa jsem spíš teplomilná, ale v poslední době má pro mě i zima svoje kouzlo. A čím dál větší. Mám ráda ten klid dřímající přírody, brzké stmívání a vlastně i plískanice a nevlídno, sněžení i déšť ... protože tak to má prostě být.
Navíc mi bezlisté koruny stromů umožňují mnohem lépe pozorovat les a jeho obyvatele.
A když nechci, nemusím kvůli tomu ani vystrčit nos z domu. Úplně nejradši lesní život pozoruju ráno přímo z postele.
Navíc mi bezlisté koruny stromů umožňují mnohem lépe pozorovat les a jeho obyvatele.
A když nechci, nemusím kvůli tomu ani vystrčit nos z domu. Úplně nejradši lesní život pozoruju ráno přímo z postele.
Veverka má svůj dům přímo proti tomu našemu. Vzájemně si koukáme do ložnice. Doslova.
Rádi máme v zimě pořád naplněný krmelec. To aby naši 'zákazníci', jak srnkám říkáme, měli chuť přijít, dát si něco na zub a nás tak potěšit svou přítomností.
Venku už to vypadá o poznání veseleji. Konečně se občas vyskytuje sluníčko a taky se objevují první květy. Tolik se těším, až zase začnu venku zahradničit! Každý den netrpělivě obcházím zahradu a pátrám, co kde začíná pučet.
Zlaté střapečky lísky a stříbrné chundelky jívy, připomínající zvířecí kožíšek.
Kvetoucí vilín a suchá květenství hortenzií...
Ostříhala jsem ovocné stromy ... jen mám dojem, že letos to chtělo, kvůli teplejší zimě, udělat dřív. No co už...
Pěkné jaro!
Žádné komentáře:
Okomentovat