Reni Blog

Čert - Devil makeup

 Blíží se Mikuláš a mně se při té příležitosti vybavila vzpomínka z dětství. Tenkrát to bylo hróózně strašidelné, teď na to vzpomínám moc ráda a s úsměvem. Vyděsil mě totiž čert. Ani nebylo potřeba, abych ho viděla. Bohatě stačilo, že jsem ho slyšela - rachot řetězů a čertí blekotání zapůsobilo poměrně slušně. A na pár let.
 Podobné zážitky má nejspíš většina z nás a tak rozhodně nechci děti v tomto smyslu ošidit (samozřejmě nemyslím, vyděsit je k smrti). A tak jako já v dobrém vzpomínám na můj zážitek s hlasitým čertem, doufám, že jednou i mé děti budou s láskou vzpomínat na Mikuláše a jak se pro ně jednou v roce maminka proměnila v čerta. (Mikuláše dělává babička a bez anděla se musíme obejít - chybí zdroje a taky se ho - logicky - nikdo nebojí, zkrátka žádná autorita). 
 Takže, jestli letos dorazí Mikuláš a anděl nevím, ale čert připravený bude. Už oprášil vypelichaný kožich, našel zatoulaný ocas i rohy. Teď je potřeba to zkompletovat a dát se hezky po čertovsku do pucu.

 Udělat ze mě čerta složité nebylo. Rohy jsem udělala (už předloni) z naškrobeného novinového papíru, barvama přetřela na černohnědo a navlékla je na gumičku. Vlasy jsem sčesala a zasponkovala, aby nikde nezavazely a dala jsem se do makeupu. Stačí tmavé, nejlépe černé oční stíny a několik různých štětců na makeup - větší na velké stíny a jemnější na detaily. Vše viz. makeup čarodějnice nebo halloween. Postup a pomůcky jsou naprosto shodné. 

 Tak to je můj letošní pekelný look. Mimochodem - muž se mě lekl - prý, že bude ze mě koktat a kocour se odmítal přiblížit, dokud jsem nepromluvila. Chápete to?
 No není Mikuláš krásná tradice? A máme tolik dalších! Važme si jich, hýčkejme si je a předávejme je dál, moc se přimlouvám...