Reni Blog

Dort pro princeznu (Princess cake)

 V říjnu potřebujeme velice nutně jeden narozeninový holčičí dort. A když potřebujeme narozeninový holčičí dort, čeká mě práce. 

 Začala jsem načrtnutím několika návrhů, jak by mohl dortík vypadat a ukázala je oslavenkyni. Naprosto jasným vítězem se stal dort s pracovním názvem 'pro princeznu' a mně se ulevilo. Nejdřív to totiž vypadalo, že budu muset dělat dort s Minnie. Úleva trvala ale jen do doby, než mi došlo, že jsem dortu nakreslila korunu a tudíž asi bude vyžadována i na dortu. Jo ... na koruně trvala ... a na zbytku z náčrtku taky. Ještě třeba napsat, že jsem namalovala dort dvojpatrový. Asi chvilkové pominutí smyslů nebo co. A vůbec, proč si dávat malé cíle, že? Takže, koruna na dvojpatrovém dortu plus pár dalších výmyslů. Na ty teprv dojde... Nastudovala jsem, jako obvykle, nějakou cukrářskou teorii (chvála internetu!) a s vidinou nejistého výsledku jsem se dala do díla.

 Pokusím se to vzít stručně, i když stručně to teda fakt neprobíhalo...
 Nejdřív jsem se pustila do té koruny. Na papír jsem namalovala šablonu, tu jsem vystříhla a z vyválené modelovací hmoty (Smartflex) jsem korunku podle šablony vyřezala. Pak jsem pracně hledala něco, kolem čeho budoucí korunku obmotat, aby zaschla v žádané podobě. To dalo dost práce, ale nakonec korunka padla jak ulitá na pixlu s Elmexem. Tak jsem to namotala kolem oné ústní vody, kraje slepila, natvarovala jsem špičky korunky a dala ji schnout. Po uschnutí bylo nutné se zbavit toho Elmexu, na který se korunka, dle předpokladů, přilepila a ne a ne se dobrovolně pustit. S trpělivostí mi nevlastní se mi nakonec přece jen podařilo korunku osvobodit. Nešlo to ani dobře ani rychle, zato si to aspoň zapamatuju. Ještě zbývalo pozlatit a nalepit cukrové perličky na špičky. Další zkouška trpělivosti. Kuličky po celé kuchyni a třpytky nejen tam. Ale koruna hotová. 
 Upekla jsem oblíbené korpusy, tmavé i světlé. Dort jsem sestavila, střídavě světlá tmavá vrstva, promazala mojí domácí mirabelkovou marmeládou a čokoládovým krémem. Povrch obou hotových dortíků jsem pečlivě potřela čistě máslovým krémem, vrch i boky důkladně vyrovnala a dala chladit. Potáhnout korpusy (Formix) pak trvalo jen chvilku.       
 Aby se mi spodní dort nepropadl váhou horního, pro jistotu jsem ho vyztužila. Posloužila mi obyčejná brčka, ta jsem nastrkala do středu dolního korpusu tak, aby byla nakonec horním korpusem schovaná a zastříhla jsem je na výšku korpusu. Pak jsem teprv trochou máslového krému přilepila druhé patro dortu. 
 Dala jsem se do zdobení. Nejdřív jsem instalovala korunku, udělala jsem mašličky, kanýrky (ty mi daly, nemám pořádná udělátka na takové atrakce, tak mi trvalo, než jsem na to přišla - to jen aby bylo jasno) a zbytek zdobení. Všecko jsem to na dort nalepila a hotovo.

 Tak a tímto je vlastně další premiéra za mnou. Poprvé jsem dělala korunu, mašličky a kanýry, ale i dvojpatrový dort.  
Naučila jsem se pár nových věcí a hlavně, opět jsem si ověřila, že když se chce, tak to prostě jde. A ne, že ne. I když to občas nejde úplně hladce. No a to mně teda nejde. Kdyby jo, tak by mě to nejspíš ani nebavilo. A já jsem radši, když mě to baví.  
 To úplně nejlepší na tom celém snažení ale je, že jsem mohla udělat radost. Moje, teď už osmiletá, princezna, byla totiž z dortu nadšená. A to je nejvíc! 
Je to i jeden z důvodů, proč pro dort nejdu jednoduše do cukrárny. Ono by to nebylo ono...